Obec Kostelec nad Vltavou

Historie obce

Historické foto

Historické fotoHistorické foto

 

K o s t e l   N a r o z e n í   P a n n y   M a r i e

 

je raněgotická stavba z let 1270 – 1280, z okruhu stavební činnosti milevského kláštera. Připomínán jako farní je již roku 1341 a i proboštstvím je zmiňován jako pradávný majetek benediktinůz Břevnovského kláštera, kteří jej patrněsami založili. Budova kostela je orientována západovýchodním směrem a je vystavěna z lomového kamene v podoběponěkud nepravidelného latinského kříže. Stylem se jeví jako přechodný ze slohu románského do gotického.

 

VĚŽ

v západním průčelí je tvořena mohutným hranolem na lichoběžníkové základně, která zaujímá celou šíři budovy. Původněke kostelu patřila pouze spodní dvěpatra, která dosahují výšku zdiva kostelní lodi, zbytek byl nejspíše dřevěný. Později byla tato dřevěná stavba nahrazena zděným patrem a to roku 1763, jak tomu nasvědčuje i chronogram nad hlavním vchodem:

AVE GRATIA PLENA SANCTA VIRGO AC DEI MATER

(Buďzdráva plná milosti, svatá Panno a Matko Boží)

V + I + L + C + V + I + C + D + I + M   =  5+1+50+100+5+1+100+500+1+1000 = 1763

 

CHRAMOVÁ LOĎ

je podélného tvaru, pokrytá plochým stropem, s dřevěným podbitím, omítnutý na rákosovou rohož. V 18. století byly po obou stranách loděpřistavěny oratoře, přičemž boční stěny hlavní loděbyly prolomeny z každé strany obloukovými otvory, z nichž pak jsou do lodi vysazeny obloukovitěprohnuté podlahy oratoří, zapažené dubovým zábradlím z dobových profilovaných sloupků. Touto přestavbou vzala za své původní okna, a pro byla v přístavběoratoří zřízena nová okna, která byla pak později i ve spodním patře doplněna okny kulatými. Tím získal kostelík dojem trojlodní stavby, avšak ztratil velkou část své původní krásy. Délka lodi činí 9,9 m,  šířka 6 m a výška 7 m.

 

PŘÍČNÁ LOĎ

je dlouhá 13 metrůa široká pouze 3 metry. Je zaklenuta třemi poli křížové klenby s biflovanými žebry. Výška klenby činí v bočních kaplích 6,6 m a v hlavní lodi 6,7 m.

Klenbová pole jsou od sebe oddělena neprofilovanými pásy o šířce 0,5 m a odděluje jak prostor jednotlivých klenebních pášů, tak i prostor příčné loděa hlavní loděa příčné loděa presbytáře.

Před olářem sv. Anny je v zemi mramorová deska s nápisem tohoto znění:

IOANNES FERBERT PRESBITER ECCLESIASTICUS ET FVNDATVS PROTOCAPELLANVS AD HOSPITALE KOSTELECENSE OBIIT ANNO MDCCLXXV DIE XVI MARTII.

(Jan Ferbert, kněz církve a první ustanovený kaplan kosteleckého špitálu, zemřel roku 1775 dne 16. března).

Okna v příčné lodi jsou nepůvodní, proražená až později, původní okna byla polokruhovitá a jsou zazděná v prostoru za dnešními bočními oltáři sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny.

Presbytář

je čtvercového tvaru, z východní strany na něj přisedá závěr o třech stranách osmiúhelníka. Je zaklenutý podobnějako příčná loďelegantní žebrovou klenbou. Žebra jsou profilovaná, plošněseříznutá a ozdobená žlábkem. Svorníky jsou okrouhlé, mísovitěprohloubené. Jak na nich, tak na žebrech byly objeveny mnohonásobné přemalby. Patky žebrům schází, vyjma těch, které se rozbíhají do třech stran ve středu presbytáře. Zde je zhotovena na každé straněkrásná profilovaná konzole. Okna v presbytáři byla v pozdější dobězvětšena a upravena do nepůvodního tvaru. Zvenku je presbytářv rozích opřen do ústupkových opěráků. Opěráky jsou kryty žulovými deskami, dva z nich nesou kamenný trojúhelníkovitý štítek. Na jižní straněpresbytáře se ve stěněnachází sedile, završená segmentem. Za oltářem se dochovaly dvěgotické fresky z doby před rokem 1350, jejichž tématem je Zesnutí Panny Marie a Strom Jesse.

 

Hlavní oltář

je velmi zdobný, rokokového stylu. Dva vznášející se andělé nesou rozpjatý postříbřený baldachýn, který je spjat prohýbanou římsou. Baldachýn pak tvoří dílem měděné a zlacené pozadí stříbřené skříňce se sochou Madony, která stojí na svatostánku obkládaném tepaným plechem. Ke svatostánku jsou z boku přisazeny tvarované lavičky pro svícny. Nad skříňkou Madony se pak vznáší socha Boha Otce. Po stranách oltáře stjí sochy asi sv. Filipa a Jakuba a po obou stranách pak jsou vytvarovány branky, jimiž se vchází do sakristie. Skříňku, svatostánek a svícnové lavičky zhotovil roku 1766 za 240 zlatých pasířZikmund Ehrlich z Příbrami.

Soška Madony je pozdněgotická, zhotovená z lípového dřeva, výšky 0,67 m s Ježíškem na pravici, zahalená dřevěnou drapérií. V současné doběje nahrazena sochou Panny Marie Lurdské.

Boční oltáře

na evangelní straněsv. Anny a na epištolní sv. Jana Nepomuckého pocházejí ze stejné dílny jako hlavní oltář. Jsou rámového typu, opět z druhé pol. 18. století. Na nízkém stupni je umístěna tumbovitá menza s kartuší. Na desku menzy pak nasedá predela plochým retabulem, neseným dvěma anděly. Oltářní obraz sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého jsou malovány olejem na plátně. Oltářní obraz sv. Anny maloval Quido Mánes a byl restaurován roku 1973. Ve vrcholu oltáře se vznášejí andílci a čtyři hlavičky, v jejichž středu je Boží oko (sv. Anna), resp. jazyk (sv. Jan Nepomucký). Oltáře jsou v současnosti demontovány a prodělávají restaurování.

Kazatelna

je konkávního tvaru, zdobená rokokovými rámečky a andílky a obrazem Rozsévače. Je zřejměstaršího data než oltáře.

 

zvony

jsou ve věži tři. Největší bronzový má 1,02 m v průměru a 1 m na výšku. Při koruněje vlys 5 cm široký, složený z obdélníkových obrazců, které se opakují a znázorňují příběh marnotratného syna. Pod tím je obruba svislých akantových listů. Na plášti je podélný rámec 26 x 49 cm, v němž je reliéf Panny Marie Bolestné a minuskový nápis tohoto znění:

S dovolením vysoce urozeného Pána, pana Jana Jiřího z Schwamberka na Ronspergce a jakožto kolátorka fary a kostela Blahoslavené Panny Marie v Kostelci a milovníka pravdy PáněKristovy a též pravého náboženství křesťanského, tento zvon slovutný Brikcí zvonařz Cimperku v Novém městěPražském pro potřebu církevní Pánům osadním náležející k vejš jmenovanému kostelu nákladech jejich jest udělal. Léta páně1566.

Pod nápisem je pak oválná medaile, na níž je podobizna Brikcího s nápisem:

BRICCIUS AERIS FUNDITOR A STANNIMONTE (Brikcí, slévačkovůz Cimperka).

Při okraji je pak okrouhlá mince o průměru 8 cm s vyobrazením osoby Spravedlnosti a Trpělivosti. Na protější straněpak jsou dva znaky: Švamberkůa Felzovský a nad nimi dva nápisy:

JAN GIRZY. PAN Z SSWANBERGKA NA RONSSPERGCE, BORV, A WORLIKV, EGEHO MILOSTI CYSARZE RZYMSKEHO RADA

ALZBETA SSWAMBERGKOWA, SWOBODNA PANI ROZENA Z FELSU NA RONSSPERGKCE, BORU A WORLIKU

Na okraji jsou symboly čtyřevangelistů. Na bocích zvonového pláštěpak jsou dvěa dvěpostavy apoštolůŠimona a Judy a Jakuba a Filipa.

Druhý zvon, který byl spolu s umíráčkem rekvírován za první světové války roku 1916, měl 91 cm v průměru a 85 cm na výšku s uchy v podoběvousatých hlav. Při koruněbyl vlys květůa listůvyrůstajících z orlích postav. Na plášti pak v rokokovém orámování postava Bolestné Matky. Na obruběstál letopočet 1799. Na protější straněpak ve věnečku znak zvonu a nápis: JOS. PERNER IN BUDWEIS.

Po první světové válce byly roku 1919 místo původního menšího zvonu a umíráčku pořízeny dva železné a to za faráře Josefa Hrocha ze sbírky vykonané mezi osadníky. Na věž byly zavěšeny 1. prosince 1919. Jsou to zvony Josef o váze 300 kg a Maria, který je 600 kg těžký. Nemají žádné ozdoby, jsou na nich jen jména. Náklad na pořízení činil 5.839,- Kč

Z historie středověku a období následujícího:

HISTORIE KOSTELCE

Úplný počátek začíná zřejmě osídlením, které lze datovat do období 5 tis. let před naším letopočtem, o čemž svědčí archeologické nálezy z tohoto období v místech směrem na Panský les (kopečky).

Dále pak z období 1 – 2. století př. n. l. byla objevena keltská svatyně Obrovy hroby, která leží poblíž křižovatky na Jickovice.

Pan Přibík Pulkava z Radenína (14. st.) ve svých dílech mluví - v souvislosti s životem sv. Vojtěcha - o jeho přezimování při cestě z Říma v Kostelci s kostelem Panny Marie, což je rok 992. Kostel se dále objevuje v majetku břevnovského proboštství, otázkou ale zůstává, jak se do majetku Břevnova toto místo dostalo.  Je možné, že šlo původně o Slavníkovský majetek.

Kostel má románskou loď. Urbář z roku 1310 připomíná jako odevždy majetek Břevnova – místní špitál.

Pod Kostelcem byla obec v majetku milevského kláštera Zábrodíčko, dnes zaniklá, Zahrádka a Jickovice z ½.

 

Krajina mezi Orlíkem a Zvíkovem se nazývala Újezdem Vltavským a patřila nejdříve českým králům. Když břevnovský klášter sv. Benedikta (založený r. 993) obdržel pozemky na pravém břehu řeky, založili řeholníci u Zeleného lesa na značně vystouplém návrší farní kostel (připomínán roku 1341), kolem kterého záhy vznikla vesnice. Roku 1406 byla ves připojena k hradu Orlík, od roku 1534 byla v držení pánů ze Švamberka.


Z kroniky (citáty a informace):
Kostelec n. Vlt. je osada velmi stará. Vesnice tato připomíná se již v letech 1341 - 1342 v knihách konfirmačních pod jménem Kostelec super Multavia (Kostelec nad Vltavou), kdy náležel klášteru Břevnovskému u Prahy. Roku 1406 patřil již ku královskému hradu Vorlíku a právo patronátní provozoval tam král Václav IV. (viz Palackého časopis Č. Musea) s pány Marešem a Jaroslavem Litoltem a Alšem z Lichtnburka a z Bítova. Ve válkách husitských zmocnili se Kostelce páni z Rožmberka. Oldřich z Rožmberka přidělil Kostelec k hradu Zvíkovu. V pozdějších letech museli Rožmberkové Kostelec zpět vrátiti k Vorlíku při němž zůstal až do války třicetileté"

"O zdejším kostele jsou zmínky již roku 1406, kdy ho spravovali mniši z Břevnova. Po třicetileté válce byl opuštěn. Správu kostela obstarával pouze kněz z Kovářova. Jednou za čtvrt roku zde konal nejnutnější církevní obřady kněz z Mirovic. Roku 1762 podle císařského sem byl opět dosazen kněz a učitel. Po třicetileté válce se nedochovaly historické doklady „… a proto je nutno se obmeziti na ústní podání hodnověrných osob.“

V roce 1869 po velké vichřici, která způsobila velké polomy v lesích, byla na Žďákově postavena parní pila.
V roce 1882 byla do Kostelce přestěhována četnická stanice z Radvanova a roku 1886 zde byla zřízena pošta. Zásilky byly doručovány pěšky. Ráno chodil poštovní posel do Milevska a odpoledne na Orlík.
V roce 1887 byla přistavěna škola o jedno poschodí výše. Rok 1888 byl velmi mokrý a ve dnech 4. a 5. září postihla Žďákov povodeň. O dva roky později v září 1888 se povodeň opakovala, s tím, že voda vystoupila ještě o metr výše a v Praze strhla Karlův most. V roce 1889 se stavěla železnice z Tábora do Písku.
Roku 1909 byl postaven obecní dům stavitelem Švecem z Krásné Hory.
V Kostelci byl knězem Janem Adamem Svobodou zřízen i chudobinec. Ještě v osmdesátých letech minulého století zde bývalo osm až devět špitálníků. „ … ti měli uniformy, muži měli tmavé kalhoty, modré vesty s řadou blýskavých knoflíků, bílé kabáty až po kolena, modré výložky krku i na rukávech a placaté čepice, ženské měly tmavé sukně, bílé jupky s výložkami a černé šátky na hlavách. Bylo na ně podívaná, když šli každý den do kostela neb z kostela.“ 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

Aktuality

1.4.2011
Spuštěny nové internetové stránky.

Anketa

Jak se Vám líbí nový vzhled internetových stránek?

Líbí
odpověď Líbí (78%)
78%
Ujde to
odpověď Ujde to (4%)
4%
Nelíbí
odpověď Nelíbí (18%)
18%

Zobrazených stránek

celkem: 468135 rok: 44721 měsíc: 5117 den: 56 hodina: 3