Obec Kostelec nad Vltavou

Krajina mezi Orlíkem a Zvíkovem se nazývala Újezdem Vltavským a patřila nejdříve českým králům. Když břevnovský klášter sv. Benedikta (založený r. 993) obdržel pozemky na pravém břehu řeky, založili řeholníci u Zeleného lesa na značně vystouplém návrší farní kostel (připomínán roku 1341), kolem kterého záhy vznikla vesnice. Roku 1406 byla ves připojena k hradu Orlík, od roku 1534 byla v držení pánů ze Švamberka.


Z kroniky (citáty a informace):
Kostelec n. Vlt. je osada velmi stará. Vesnice tato připomíná se již v letech 1341 - 1342 v knihách konfirmačních pod jménem Kostelec super Multavia (Kostelec nad Vltavou), kdy náležel klášteru Břevnovskému u Prahy. Roku 1406 patřil již ku královskému hradu Vorlíku a právo patronátní provozoval tam král Václav IV. (viz Palackého časopis Č. Musea) s pány Marešem a Jaroslavem Litoltem a Alšem z Lichtnburka a z Bítova. Ve válkách husitských zmocnili se Kostelce páni z Rožmberka. Oldřich z Rožmberka přidělil Kostelec k hradu Zvíkovu. V pozdějších letech museli Rožmberkové Kostelec zpět vrátiti k Vorlíku při němž zůstal až do války třicetileté"

"O zdejším kostele jsou zmínky již roku 1406, kdy ho spravovali mniši z Břevnova. Po třicetileté válce byl opuštěn. Správu kostela obstarával pouze kněz z Kovářova. Jednou za čtvrt roku zde konal nejnutnější církevní obřady kněz z Mirovic. Roku 1762 podle císařského sem byl opět dosazen kněz a učitel. Po třicetileté válce se nedochovaly historické doklady „… a proto je nutno se obmeziti na ústní podání hodnověrných osob.“

V roce 1869 po velké vichřici, která způsobila velké polomy v lesích, byla na Žďákově postavena parní pila.
V roce 1882 byla do Kostelce přestěhována četnická stanice z Radvanova a roku 1886 zde byla zřízena pošta. Zásilky byly doručovány pěšky. Ráno chodil poštovní posel do Milevska a odpoledne na Orlík.
V roce 1887 byla přistavěna škola o jedno poschodí výše. Rok 1888 byl velmi mokrý a ve dnech 4. a 5. září postihla Žďákov povodeň. O dva roky později v září 1888 se povodeň opakovala, s tím, že voda vystoupila ještě o metr výše a v Praze strhla Karlův most. V roce 1889 se stavěla železnice z Tábora do Písku.
Roku 1909 byl postaven obecní dům stavitelem Švecem z Krásné Hory.
V Kostelci byl knězem Janem Adamem Svobodou zřízen i chudobinec. Ještě v osmdesátých letech minulého století zde bývalo osm až devět špitálníků. „ … ti měli uniformy, muži měli tmavé kalhoty, modré vesty s řadou blýskavých knoflíků, bílé kabáty až po kolena, modré výložky krku i na rukávech a placaté čepice, ženské měly tmavé sukně, bílé jupky s výložkami a černé šátky na hlavách. Bylo na ně podívaná, když šli každý den do kostela neb z kostela.“