Veselé chvíle v životě lidu českého - e-kniha
Přílohy k článku | ||
Jméno souboru | Popis | Velikost |
vesele-chvile-v-zivote-lidu-ceskeho.pdf | 8015.6 Kb |
Čeněk Zíbrt
rodák z Kostelce nad Vltavou
Významný český vědec Čeněk Zíbrt se narodil 12. října 1864 v Kostelci u Vorlíka, nynějším Kostelci nad Vltavou, v bohaté selské rodině. V důsledku tragických okolností však již jako tříletý ztratil oba rodiče. Vychovával jej dědeček a posléze teta Soulková. Na doporučení řídícího učitele E. B. Hory dali pěstouni chlapce studovat na gymnázium v Písku. Po maturitě v roce 1884 si Zíbrt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zapsal studium klasické filologie a češtiny. Pod vlivem profesora J. Gebauera se věnoval zejména vyhledávání kulturněhistorických zmínek ve starých literárních památkách. Záhy začal využívat nejen českých, ale i zahraničních archivů, hlavně v Německu, Polsku a Rusku. Velmi brzy a hojně publikoval, roku 1888 získal doktorát filozofie.
V roce 1891 spoluzakládal časopis Český lid, který kromě válečné odmlky vedl až do své smrti. V témže roce vydal programový spis Kulturní historie. Tento nový, moderní obor také přednášel na pražské univerzitě, nejprve jako docent, posléze jako mimořádný profesor. Od roku 1892 pracoval v knihovně Českého (nyní Národního) muzea, a po zákonitém postupu se stal jejím ředitelem. Zíbrt byl velmi pracovitý a velmi ctižádostivý, jeho publikované články a studie se počítají na desítky. Jeho tematický záběr byl nesmírně široký, od dějin šachové hry, přes dějiny kroje, ale také piva či výskytu bobra v českých zemích, po dnes již klasická díla českého národopisu.
Studium života venkovského lidu tvořilo jeho ústřední zájem, jeho heslo bylo "Z českého lidu jsem vyšel". Osu jeho bohatého kulturněhistorického a etnologického díla tvoří spisy Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, pokud o nich vypravují písemné památky, až po náš věk (1889), Veselé chvíle v životě lidu českého (1909-1911) a Československý národopisný rok (1928-1930).
Nikdo z vědců Zíbrtovy generace nebyl tak pevně spjat se svými venkovskými kořeny jako on. Zároveň byl známým a uznávaným vědcem evropského formátu, o čemž svědčí zahraniční recenze jeho prací i osobní korespondence. Zíbrt zemřel 14. února 1932 v Praze. Jeho literární pozůstalost je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví ve Starých Hradech.
(text doc. Dagmar Blümlová, CSc. a doc. dr. Josef Blüml, CSc. z Historického ústavu Jihočeské univerzity)
Obecní úřad v Kostelci nad Vltavou ve spolupráci s Historickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně pořádá Zíbrtův Kostelec.
Základní bibliografie:
Blüml Josef, Univerzitní přednášky Čeňka Zíbrta, Český lid 77, 1990, s. 10-18.
Blüml Josef - Blümlová Dagmar, Čeněk Zíbrt - zakladatel oboru kulturní historie, in: Blüml, Blümlová, Jiroušek a kol., Jihočeši v české historické vědě, České Budějovice 1999.
Blüml Josef, Kulturní historie v pojetí Čeňka Zíbrta, in: Deset let kulturní historie v Českých Budějovicích, Pelhřimov 2001.
Šimák Josef Vítězslav, Čeněk Zíbrt, Praha 1932.
Doc. Dagmar Blümlová, CSc.: