V roce 2002 proběhl 1.ročník Zíbrtova Kostelce
Zíbrtův Kostelec
Z iniciativy Historického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se ve dnech 24.-26. května t. r. v Kostelci nad Vltavou konal první ročník Zíbrtova Kostelce. Záštitu nad ním převzali Mgr. Alena Šafránková, starostka obce, RNDr. Jan Zahradník, krajský hejtman, a prof. Ing. František Střeleček, CSc., rektor Jihočeské univerzity. Smyslem tohoto historicky prvního májového setkání kulturních historiků bylo připomenout význam osobnosti univ. prof. Čeňka Zíbrta (1864-1932) u příležitosti 70. výročí jeho úmrtí a zároveň upozornit i na jeho rodiště, Kostelec nad Vltavou, který se stal prvotní a rozhodující inspirací pro jeho dráhu historika a národopisce. V neposlední řadě šlo i o prezentaci oboru kulturní historie, která na Historickém ústavu JU existuje již jedenáctým rokem a k Zíbrtově odkazu se hlásí.
Hlavním jednacím dnem Zíbrtova Kostelce 2002 byla sobota 25. května. Slavnostní mši v kosteleckém chrámu Narození P. Marie celebroval P. Ján Quirín Barník, kázal Mgr. Martin Zeman, absolvent oboru kulturní historie. Poté Karel Schwarzenberg odhalil pamětní desku Čeňku Zíbrtovi, jejímž autorem je českobudějovický výtvarník Josef Lorenc. Deska byla pořízena na náklady obce a je umístěna na budově bývalé školy, kterou Zíbrt v letech 1871-1876 navštěvoval. Vzhledem k tomu, že jeho rodný statek byl již za jeho života, v roce 1913, zásadním způsobem přebudován, takže se tam již nechtěl vracet, je škola jediným zachovalým místem v Kostelci, k němuž měl prokazatelný vztah.
Součástí obřadu spojeného s odhalením desky bylo nejen její vysvěcení, ale také vystoupení dudáka Josefa Benedika z Vráže. Zíbrt lidovou hudbu miloval, věnoval se jí nejen jako vědec, ale sám také na dudy hrál a nerozpakoval se s lidovou písničkou vystoupit před publikem. Proto nemohla nezaznít ani jeho nejoblíbenější píseň Zelení hájové.
Odpoledne bylo na programu vědecké sympozium věnované životu a dílu Čeňka Zíbrta. S příspěvky vystoupili jednak učitelé a absolventi Historického ústavu JU, jednak pražští hosté z několika pracovišť Akademie věd ČR, z Národního muzea a z Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Všechny přednesené příspěvky budou spolu s dalšími studiemi a materiály otištěny ve sborníku Kulturní historik Čeněk Zíbrt, který vyjde během září 2002. Jednání navštívil také rektor JU prof. Ing. F. Střeleček, CSc. s chotí a prorektor pro zahraniční styky prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
Společenský večer hlavního jednacího dne zahájily renesanční tance předvedené pražskou skupinou La Fiamma, která se v Čechách jako jediná zabývá věrnou rekonstrukcí choreografie historických tanců. Doprovázela ji Musica Fresca, jedinečné hudební těleso, které zahrálo i k renesančním tancům nacvičeným několika páry posluchačů kulturní historie.
Závěrečný den byl již v režii Milevského muzea, které přichystalo výstavu ze zíbrtovských materiálů. V muzeu vystoupili i žáci místní ZUŠ s nastudováním lidové hry O sv. Dorotě, tak jak ji zachytil Čeněk Zíbrt.
Na závěr celé akce vyhlásila její iniciátorka a hlavní organizátorka doc. Dagmar Blümlová, CSc. druhé májové setkání kulturních historiků - Zíbrtův Kostelec 2003. Bude se konat 24. a 25. května 2003 a jeho tématem tentokrát bude kulturní historie Čech 80. let 19. století s názvem Čas pádu Rukopisů. Předpokládaná následující setkání by měla postupně zmapovat celé období přelomu 19. a 20. století.
